Když saháme v obchodě po balení kuřecího masa, málokdy víme, v jakých podmínkách kuře skutečně žilo. Bylo namačkané ve velkokapacitní hale bez denního světla? Mělo možnost volného pohybu a přirozeného chování? Nebo bylo kvůli rychlému růstu natolik těžké, že mu vlastní váha lámala kosti?
Právě tato neinformovanost spotřebitelů o reálných podmínkách chovu je velkým problémem. A stala se i tématem diplomové práce Kateřiny Matýškové, která zkoumala, jak Češi při nákupu kuřecího masa zohledňují etiku a zda by je informace o způsobu chovu na obalu ovlivnila.
Výzkum realizovaný za pomoci agentury Nielsen Admosphere oslovil přes 400 respondentů z celé ČR. Pomocí tzv. conjointní analýzy, která simuluje reálné nákupní rozhodování, zjišťoval, jak velkou roli v rozhodování hraje typ chovu (intenzivní, welfare, BIO), cena a původ masa.
Výsledek? Když spotřebitelé vědí, co jednotlivé způsoby chovu znamenají, je právě způsob chovu nejdůležitějším faktorem – důležitějším než cena nebo původ masa. Největší důvěru si získalo maso z chovu s vyšším standardem welfare. A to napříč všemi skupinami respondentů.
Závěr je jasný: když lidé mají přístup k relevantním informacím, volí etičtěji. Výzkum tak ukazuje, jak důležitá je transparentnost značení a informovanost spotřebitelů – a že etika může být při nákupu stejně důležitá jako cena.
Agentuře Nielsen Admosphere děkujeme za podporu studentky.
Mohou jednoduché vizuální podněty ovlivnit každodenní naše rozhodování? Na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity jsme zkoumali, zda motivační plakáty a nálepky mohou přimět studenty a zaměstnance častěji volit schody místo výtahu.
ECON MUNI nabízí mnoho nevšedních příležitostí, jak propojit studium s praxí. Na jaře loňského a letošního roku měli studující možnost navštěvovat předmět, kde si vyzkoušeli, jaké to je zpracovávat projekt dle zadání světové kosmetické značky Yves Rocher. Ti nejlepší z prvního běhu vyhráli týdenní pobyt v italském Cagliari. Zúčastnila se ho i studentka podnikové ekonomiky a managementu Petra Cendelínová.
